Diary 1.0 - Když se smůla lepí na paty

Diary - Když se smůla lepí na paty

Taky jste měli takové období, že se vám prostě smůla lepí na paty? Ano, mě se zcela vyplnilo tento školní rok. V říjnu jsem spadla z koně, ležela v nemocnici s otřesem mozku a přetrženými vazy v ramení. Nic jsem necítila, ale moje pravá ruka byla prostě mrtvá. Po měsíci bylo všechno zase v pohodě. To jsem ale netušušila, že to nebyl můj poslední úraz. Včera byl skvělý den, ve škole, potom s kamarádkou u filmu, k nám na kole a pobíhání po venku. Prostě super čtvrtek. Mám dvě labradorky se kterými si vždycky rády hrajeme a různě pobíháme. Včera se mi to ale vymstilo. Bežela jsem kolem jednoho stromu a chtěla vybafnout na kamarádku, zatím co jsem ale vyběhla zpod stromu, starší labradorka velkou rychlostí běžela zleva mým směrem, neviěla mě a dost otřesně mi podrazila nohy z boku, já letěla do vzduchu a neuvěřitelně nešikovně spadla do trávy. Začala jsem se motat, tak jak se mi to stává, když je mi úplně nejhůře a rychle šla za mamkou, která byla naštěstí doma. Po hodinovém sedění, kdy jsem tomu prostě nemohla uvěřit jsem se ujistila, že mě opravdu bolí pravé rameno a nejde zvednout. Jeli jsme do nemocnice s tím, že je určitě jen naražené nebo tak něco. Bohužel po rentgenech jsem zjistila, že mám zlomené rameno. Hodně mě to zaskočilo...Dostala jsem ortézu kolem ruky na tři týdny a nejspíš až v polovině července to bude vyléčené. Naprostá hrůza. S rukou nemůžu ani hýbnout, aby mi to dobře srostlo a spá vsedě nebo polosedě. Po první noci jsem naprosto zoufalá, rameno pekelně bolí a naspala jsem sotva pár hodin :-(  Jsem odkázaná na mamku a nemůžu se ani nahnout pro časopis za sebou nebo napsat smajlíka tady v článku...Je mi to moc líto, ale nevím jak budu v takovém stavu psát články. Možná nějaké fotky ale jinak nevím.

Mejte se krásně a dávejte na sebe pozor